Technika čištění zubů může být náročnější než úklid podlahy v bytě

Připadá vám přirovnání úklidu podlahy k čištění zubů poněkud nevhodné? Domnívám se, že naopak vhodné je do značné míry, a to díky tomu, že se obě techniky od sebe odlišují nikoli v samotném principu, ale v jednom zásadním detailu. Čištění zubů je v podstatě velice podobné kartáčování podlahy, ať už se zaměříte na důkladné čištění koberce drsnějším kartáčem, anebo na kartáčování špíny na kamenné či keramické dlažbě. Při čištění zubů se provádí podobný postup na vnějších, horních a vnitřních ploškách každého zubu a i když v ústní dutině používáme zubní pastu a na podlahu jiný čisticí prostředek, princip obojího kartáčování je stejný.

Můžete provádět jak na podlaze, tak v ústní dutině rovné nebo krouživé pohyby kartáčem či kartáčkem a čisticí proces je pak náležitě efektivní, když na čištěný povrch správně přitlačíte. Tím zásadním detailem, kterým se oba čisticí procesy odlišují, jsou mezizubní prostory, Zuby totiž nejsou rovné jako podlahová krytina, ale zakřivené a položené těsně vedle sebe tak, že se mezi nimi vytváří drobná štěrbina. A ta právě může být kamenem úrazu dentální hygieny. Jestliže totiž na mezizubní prostory zapomenete nebo je ignorujete, můžete o své zuby předčasně přijít. A jak je to vůbec možné?

Mezizubní prostory se také pokrývají zubním plakem a jestliže jej tam ponecháte delší čas, začne se tu v důsledku působení bakterií a minerálních látek vytvářet zubní kámen. Ten pak může tlačit na dásně a postupně je může obnažovat od těla zubu, až se zub začne viklat. Dílo zkázy mohou dokonat bakterie a mlže tu vzniknout i velmi nepříjemný zdravotní problém s názvem parodontální chobot. Paradoxně si sice můžete čistit zuby pravidelně, ale když budete opomíjet mezizubní prostory, zuby mohou být samy o sobě zdravé a bez kazů, ale nebudou držet na svém místě a předčasně vypadají. To vám zřejmě potvrdí i na pracovišti dentální hygieny v Praze 8.